B

BÄRENBLUT 

Bulharské červené víno tmavé barvy a poměrně plné chuti, zdůrazněné vyšším obsahem zbytkového cukru (v překladu berenblut -"Medvědí krev").

BARRIQUE

Je dubový sud o objemu 225 l (tato velikost má optimální poměr styku vína se dřevem) původně z Bordeaux. Používají se duby evropské nebo americké s výraznějším charakterem. Ve všech případech se jedná o dub bílý z rodu Genus Quercus. Z Evropy se nejčastěji používají duby francouzské, které se dále dělí podle místa původu dřeva, například na Troncais, Allier nebo Limousin. Při zrání v malých dubových sudech dochází k látkové výměně mezi vínem a dřevem, při které víno absorbuje řadu látek (laktony, aldehydy nebo třísloviny) , které ovlivňují jeho budoucí chuť a charakterem. Barrikové sudy se však nepoužívají pouze pro to, aby se do vína dostal tón vanilky, ale hlavně z důvodů zrání v přirozeném prostředí. Víno se může nechat na kvasnicích, které víno chrání a udržují tak jeho přirozenou rovnováhu. Sudy typu barrique se používají ke zrání vína pouze třikrát. Poté se z nich stávají jen obaly, jejichž potenciál je vyčerpaný a nemají vínu co předat.

BARVA VÍNA

Je závislá na odrůdě a mnoha biologických, pěstitelských i zpracovatelských faktorech. Mladá vína mívají barvu světlejší, starší bílá vína jsou sytější, žlutá až zlatavá, červená získávají hnědavý nádech. Nízká barva je označení pro příliš světlou barvu vína (např. vyrobeného z nedostatečně vyzrálých hroznů nebo vína nedobře ošetřovaného), která neodpovídá smyslovým požadavkům. Vysoká barva je naopak příliš sytá, tmavá, rovněž neodpovídající smyslovým požadavkům. Stará vína mívají vždy vyšší barvu, u mladých vín může např. nahnědlá barva ukazovat na onemocnění vína viz. hnědnutí vína. Barva vína je měřítkem pro posuzování odrůdovosti, způsobu výroby, stáří, zdravotního stavu vína apod. Nejlépe se posuzuje v prostupujícím denním světle.

BARVÍŘKA 

Pojem barvířka se označuje modrá odrůda révy vinné, jejíž bobule hroznů obsahují červeně zbarvenou dužninu i šťávu. Ostatní modré odrůdy mají šťávu bobulí bezbarvou a jen slupku modrou. Vína barvířek slouží k lepšímu zabarvení slabě červených vín v horších ročnících.

BEAUJOLAIS

(francouzsky ,,božolé‘‘) Oblast v jižním Burgundsku s 18 000 hektary vinohradů a s produkcí asi 750 000 hl vína za rok. Vína z této oblasti jsou poměrně lehčí, avšak velmi příjemná. Pod označením BEAUJOAIS se dodává i na náš trh červené víno velmi dobré kvality, vyráběné z průměrné odrůdy Gamay, která právě v oblasti Beaujolais dosahuje zvláště dobré jakosti.

BEERENAUSLESE

(německy ,,výběr z bobulí‘‘) Kategorie německých vín QmP, která se řadí nad Auslese, ale pod Trockenbeerenauslese a jsou vyrobená z botrytických hroznů. Toto víno má více delikátnosti a elegance než jakákoli jiná intenzivně sladká vína s možnou vyjímkou vína ledového.

BENTONIT

Jemný jíl obsahující vulkanický popel zvaný montmorillonit, což je vodnatý křemičitan hlinitý, který se používá jako čiřící prostředek.

BEREICH

Vinařský distrikt v Německu (oblast) zahrnující menší viniční tratě. Bereich (oblast) sám je součástí oblasti Anbaugebiet (pěstitelské oblasti).

BEZ TĚLA 

Je víno s nedostatkem extraktu, opak tělnatého vína. Nemusí však být zcela prázdné, bezduché.

BEZDUCHÉ VÍNO 

Víno postrádající ducha, tj. víno bez vůně, s nedostatečným množstvím alkoholu, bez extraktu, zkrátka ploché, nezanechávají žádný dojem.

BEZVÝRAZNÉ VÍNO

Víno, kterému chybí odrůdový nebo jakýkoliv jiný výraz-víno bez dostatku vonných látek i extraktu. Stojí o něco výše než bezduché víno.

BĚŽNÝ ROČNÍK 

Běžný ročník nebo rok produkuje relativně lehká vína. Není to žádný velký ročník, ale také nikoli nezbytně vyloženě špatný.

BIKAVÉR

  Maďarské červené víno vzniklé zcelením kadarky, frankovky a burgundského modrého - "Býčí krev". Nejznámější je bikavér z okolí města Eger - chutné extraktivní víno s jemnou tříslovinou.

BIO-DYNAMICKÝ

Při výrobě vín bio-dynamickým způsobem se réva pěstuje bez pomoci chemických nebo synetických postřiků či hnojiv a kvašení probíhá s přírodními kvasinkami a s minimálním použitím filtrace, oxidu siřičitého a chaptalizace.

BIOREGION 

Velká klimatická oblast Země, v níž se vyskytuje jednotný typ vegetace.

BIOVÍNO

Víno při jehož pěstování a produkci se musí dodržovat podmínky, které jsou v České republice stanoveny zákonem o ekologickém zemědělství. Výsledkem je zcela přírodní ekologicky čisté víno.

BISKVIT

  Žádoucí aspekt buketu nacházející se v některých šampaňských, zejména dobře vyzrálých, dále ve směskách s převládajícím vínem Pinot Noir (šampaňská, v jejichž cuvée převládá víno Chardonnay, má sklon k aspektu toastovému).

BITTER

Typ dezertního kořeněného vína. Vyrábí se z červených vín a jeho barva je od jasně červené (např. Cinzano bitter) až do červenohnědé (např. Isra bitter) . Chuť vína je výrazná, hořko sladká s převládající hořkostí. Bittery různých firem se chuťově velice liší. Bitter se pije převážně jako aperitiv.

BLANC DE BLANCS

(francouzsky) Tento výraz doslova znamená "bílé z bílých" a popisuje bílé víno vyrobené  bílých hroznů. Tento výraz je často, nikoli však výlučně používán pro šumivá vína.

BLANC DE NOIRS 

(francouzsky) Tento výraz doslova znamená "bílé z černých" a popisuje bílé víno vyrobené z černých, v našem názvosloví tedy z modrých hroznů. Tento výraz je často, ne však výlučně používán pro šumivá vína. V novém světě obvykle mívají tato vína nádech d BLESKOVÁ PASTERIZACE Sterilizační technologie, kterou nezaměňujte s plnou pasterizací. Sestává z vystavení vína teplotě kolem 80 °C na dobu mezi 30-60 sekundami.

BOBULOVÝ VÝBĚR 

Víno s přívlastkem, vyšší kategorie než výběr, znamená výběr jednotlivých zralých bobulí hroznů, ve Francii rovněž nazýván tri.

BODEGA

(španělsky) Španělský ekvivalent pro sklep nebo vinařskou firmu.

BOHATÉ VÍNO 

Opulentní, vyvážené, harmonické víno s dlouhým dozníváním.

BOTA 

Velký sud na Sherry s kapacitou mezi 600-650 litry.

BOTRYTICKÉ HROZNY

doslova "plesnivé hrozny", ale výraz se všeobecně používá pro hrozny napadené plísní botrytis cinerea.

BOTRYTIS

  Druhový výraz pro plíseň; často však bývá používán jako zkratka pro termín botrytis cinerea.

BOTRYTIS CINEREA 

Vědecky přesný název pro ušlechtilou plíseň, jedinou plíseň, která je vinaři vítána, zejména v oblastech s produkcí sladkých vín. Její zásluhou se vyrábějí největší sladká vína na světě. V Německu se označuje jako Edelfäule, v Jižní Africe jako Edelkeur.

BOUQUET

  Označení pro jakostní vína s přívlastkem neboli predikátní vína v Německu a v Rakousku, která se nesmí doslazovat řepným cukrem (dle obsahu přírodního cukruse dělí na Kabinett,Spätlese, Auslese, Beerenauslese, Trockenbeerenauslese, Ausbruch a Eiswein). 

BOURGEOIS

(francouzsky) Cru Bourgeois je klasifikace bordeauxského chäteau pod klasifikaci Cru Classé, používá se ve Francii.

BOWLE

Osvěžující nápoj připravovaný z ovoce, přírodního vína, šumivého vína a likéru nebo destilátu. Ovoce se má nechat vyluhovat v likéru alespoň 3 hodiny, čím však déle, tím lépe. Bowli připravujeme ve skleněné nádobě s víkem (terina), doslazujeme cukrem a sekt přidáváme těsně před podáváním. Chceme-li mít bowli méně alkoholickou, můžeme šumivé víno nahradit sodovou vodou. Bowli podáváme vždy chlazenou a naléváme ji do sklenice sběračkou, nejlépe skleněnou.

BŘIDLIČNÁ PŘÍCHUŤ VÍNA 

Buclaté víno je víno lahodné, plné, dostatečně alkoholické a extraktivní, jehož máme plná ústa. Je však poněkud lehčí než tělnaté.

BRUT

(francouzsky) Výraz normálně vyhrazený pro šumivá vína, doslova však tento termín znamená "surový" nebo "absolutně suchý". Nicméně i ta nejsušší vína obsahují něco málo zbytkového cukru.

BRUT ZÉRO EXTRA

Suché víno nebo také ultra brut, extra brut nebo brut sauvage - je termín, kterým se popisuje šumivé víno bez přidaného cukru v dozáži.

BUKET 

Též kytka. Je to odborné pojmenování vůně vína, souboru jednotlivých vůní, které se ve vyzrálém víně spojují ve složitější vůni. Vinaři rozlišují primární buket, což jsou vůně obsažené již v hroznu a sekundární buket, tj. vůně získané při výrobě vína. V průběhu kvašení a těsně po jeho skončení má víno tzv. kvasný buket (voní po kvasnicích), vyškolené víno získává ležením tzv. ležácký buket. Vůně získané při zrání vína v láhvi se někdy označují jako terciální buket. Čím je víno starší, tím je primární buket méně postřehnutelný. U zralých kvalitních vín se však tento buket ležením ještě zvýrazní, zejména u aromatických odrůd. Hlavními složkami buketních látek jsou karbonylové sloučeniny (acetaldehyd, formaldehyd, vanilín, volné i esterifikované alkoholy a estery karboxylových kyselin-mravenčí, octové, máselné, valérové aj.). Na tvorbu buketních látek spolupůsobí i dusíkaté látky (bílkoviny, aminokyseliny). Optimální teplota pro vnímání vůně vína je 20°C, bílé víno však své vonné krásy otevře již při 12°C. Tento výraz by měl být skutečně používán pro kombinaci vůní, které lze  přímo vztáhnout na zrání vína v láhvi - takže "aroma" pro hrozny a "buket" pro láhev. Není však vždy možné používat tyto výrazy  jejich nejčistším smyslu, proto jsou výrazy aroma a buket často chápány jako synonymní.

BURČÁK

Bouřlivě kvasící mošt. Je kalný, má špinavě bílou až nahnědlou barvu, svěží hroznovou vůni a chuť. Je to lahodný, osvěžující nápoj, avšak nebezpečný, protože se příliš lehce pije. Nejlepší je když obsahuje okolo 6 % alkoholu.