CH

CHAPTALIZACE

Přidání cukru do čerstvého hroznového moštu za účelem zvýšení alkoholového potenciálu vína. Teoreticky se přidává 1,7 kg na hektolitr, aby se obsah alkoholu zvýšil o 1 %. Červené víno však ve skutečnosti vyžaduje 2 kg kvůli odpařování během přečerpávání moštu nad rmutový klobouk, kdy jde o maximální udržení kontaktu moštu ze slupkami. Jméno propůjčil Antoine Chaptal, brilantní chemik a technokrat, který v letech 1800 až 1805 působil pod Napoleonem jako ministr vnitra. Poučil vinaře o výhodách přidáváním cukru během lisování.

CHARMATOVA METODA

Metodu vynalezl v roce 1907 Eugéne Charmat. Jde o metodu výroby levného šumivého vína ve velkém prostřednictvím druhého kvašení uvnitř uzavřeného tanku. Rovněž známá jako Tanková metoda nebo cuve close.

CHATEAU

(francouzsky) Výraz doslova znamená "zámek" (šató) nebo "okázalý příbytek". Zatímco mnohá vína lahvovaná v těchto statcích chateau skutečně pocházejí z nádherných budov, které lze bez přehánění označit jako zámky, mnohé mohou být skromné, některé nejsou nic víc, než účelové stavby a některé pouhé stodoly. Zákonná konotace je stejná, jako pro jakékoli víno lahvované na statku.

CHLORÓZA

Choroba révy zapříčiněná nevyvážeností minerálních látek (příliš mnoho aktivního vápníku, nedostatku železa nebo hořčíku), která bývá často nazývaná žloutenka.

CHIANTI

Slavné italské červené víno, pocházející z Toskánska. Prodává se v oplétaných lahvích typu fiesco. Při jeho výrobě se asi 10% bobulí nechá zasychat na slámě. Běžné chianti je lehčí, avšak svěží a příjemné chuti. Podstatně vyšší jakosti dosahuje Chianti Classico, pocházející z přesně vymezených poloh na pahorcích stejnojmenné oblasti. Patří mezi nejlepší italská vína. Je harmonické, plné a prospívá mu ležení v láhvi. Značkou kontrolovaného původu je kohout na zlatém podkladu.

CHLEBNATÁ PŘÍCHUŤ

Příchuť po chlebové kůrce, kterou mají starší, dobře vyzrálá jižní vína a některá dezertní vína. Chlebnatá příchuť je typická zejména pro tokajské výběry, sherry, madeiru aj.

CHOROBY VÍNA

Onemocnění vína způsobená škodlivými mikroorganismy, které se do vína dostanou při jeho výrobě. K nejčastějším chorobám patří: křísovatění a octění, méně časté jsou mléčné kvašení, manitové kvašení, máselné kvašení, vláčkovitost, hořknutí, zvrhnutí, myšina a mikrobiální zákaly vína.

CHUŤ ČOKOLÁDOVÁ A VŮNĚ

Subjektivní výraz často používaný při popisu chutě či vůně vín Cabernet Sauvignon nebo Pinot Noir. Někdy bývá tento výraz používán i k popisu buketu slušně vyzrálého vína z oblasti Bordeaux. Hroznový charakter bývá také popisován jako čokoládový, dosáhne-li víno hodnotu pH nad 3,6.

CHUŤ HROZNOVÁ KOMPAKTNÍ

Tento výraz naznačuje dobrou váhu hroznové chuti přesně vyvážené s tříslovinami (u vín červených) a kyselostí přítomnou ve vůni a chuti.

CHUŤ JABLEČNÁ

Degustační termín popisující aroma zelených jablek a chuť nacházející se v některých mladých vínech v důsledku přítomnosti kyseliny jablečné, převládající kyseliny vyskytující se v jablkách.

CHUŤ NÁSLEDNÁ

Výraz pro chuť a vůni, která zůstane v ústech po polknutí vína. Je-li následná chuť přitažlivá, může to výt příčinou, proč dáváte jednomu vínu přednost před jiným, které následnou chuť postrádá.

CHUŤ SMETANOVÁ

Subjektivní výraz používaný k vyjádření dojmu smetanové chuti, která může nepřímo ukazovat na odrůdu révy nebo metodu zpracování vína.