V

VAJEČNÝ BÍLEK

Tradiční čiřící prostředek, kterým se z vína odstraňují negativně nabité látky.

VANILIN

Aldehyd s vanilkovým aroma, který se v nějakém stupni přirozeně vyskytuje v dubu.

VANILKA, VANILKOVÝ DUB

Tento výraz bývá často používán k označení vůně a někdy i chutě vín zrajících v dubových sudech, zejména vín z oblasti Rioja. Je to ta nejzákladnější a nejzřetelnější charakteristika způsobená dubem.

VÁZANÁ SÍRA

Hlavní příčinou, proč se k hroznovému moštu a vínu přidává oxid siřičitý SO2 , je předejít oxidaci, čehož však může dosáhnout jen volná síra. Po kontaktu s vínem se určité množství oxidu siřičitého bezprostředně spojí s kyslíkem a dalšími prvky, jako jsou cukry a kyseliny a je známý jako vázaná síra. To co zbývá je volná síra schopná vázat se následně s molekulami kyslíku.

VC

(španělsky) Zkratka pro výraz ,,vino comarcal‘‘,což znamená doslova ,,místní víno‘‘ a může být přirovnáno k francouzskému ,,vin de pays‘‘.

VDL

(francouzsky) Obecná zkratka pro vin de liqueur, dolihované víno, do kterého se doplňuje alkohol ještě před zahájením kvašení.

VDLT

(španělsky) Zkratka pro výraz ,,vin de la tierra‘‘, který doslova znamená ,,víno venkovské‘‘, je však bližší francouzské klasifikaci VdQS než ,,vin de pays‘‘.

VDN

Doslova znamená "přírodně sladké víno". Běžná zkratka pro vin doux naturel. Jde ve skutečnosti o dolihované víno, jako je např. Muscat de Beaumes, do kterého byl alkohol přidán během kvašení poté, co dosáhlo mezi 5 - 8 % alkoholu.

VDQS

běžná zkratka pro výraz vin délimité de qualité supérieure, což je systém řízení kvality o jeden stupeň nižší než AOC, nachází se však nad vin de table a vin de pays.

VDT

(italsky) Zkratka pro výraz ,,vino da tavola‘‘, pravděpodobně nejnižší stupeň italského apelačního systému. Prakticky však může zahrnovat některá z největších vín v zemi.

VELKÉ VÍNO

Tento výraz popisuje plné víno s výjimečně bohatým aroma.

VELKÝ ROČNÍK

nebo ROK. Tímto výrazem se obvykle označují velké roky, protože výjimečné povětrností podmínky vyprodukují větší (tzn. plnější či bohatší) vína než obvykle. Může být ale také použít pro rok s výjimečně vysokou úrodou.

VENDANGE TARDIVE

(francouzsky) Pozdní sklizeň

VÉRAISON

(francouzsky) Určité časové období zrání, ve kterém se hrozny co do velikosti již příliš nemění, získávají však barvu, jde-li o odrůdy modré a zvyšuje se v nich obsah cukru a kyseliny vinné při současném snižování obsahu nevyzrálé kyseliny jablečné.

VERMOUTH

(francouzsky) aromatizované víno, vermut. Jméno pochází z německého Wermut, což znamená pelyněk, který je základní složkou tohoto vína. První vzorky vyrobené v Německu v 16.století sloužili pouze místní spotřebě, první vermut na komerční úrovni nesl název Punt-é-Mes a vyrobil jej v roce 1786 Antonio Carpano z Turína. Tradiční italský vermut je červený a sladký, zatímco francouzský je bílý a suchý, v obou zemích se však vyrábějí oba styly. Vermut se vyrábí scelováním velmi nedráždivých, mírných vín (2-3 roky starých, z oblastí Apulia a Sicílie v Itálii a Languedoc-Roussillon ve Francii) s extraktem aromatických přísad. Víno se dále doslazuje cukrem a dolihuje čistým alkoholem. Chambéry, bledé a delikátně aromatizované víno vyráběné v Savojsku ve Francii, je jediný vermut s oficiální apelací.

VIGNERON

(francouzsky) Dělník pracující ve vinici.

VIN D´UNE NUIT

(francouzsky) Růžové nebo velmi bledé červené víno, které je ponecháno v kontaktu s rmutovým kloboukem pouze jednu noc.

VIN DE CAFÉ

(francouzsky) Tato kategorie francouzských vín se prodává v karafách v bistrech, kavárnách atd.

VIN DE GARDE

(francouzsky) Víno schopné výrazného zlepšení vlastností, je-li mu umožněno další zrání, resp. stárnutí.

VIN DE GLACE

(francouzsky) Francouzský ekvivalent pro víno ledové.

VIN DE GOUTTE

(francouzsky) Samotok. Z bílého vína je to mošt, který volně vytéká z lisu ještě před začátkem vlastního lisování. U červeného vína jde o vykvašení vína oddělené od kvasného (rmutového) klobouku.

VIN DE L´ANNÉE

(francouzsky) Tento výraz je synonymní s termínem ,,vin primeur‘‘.

VIN DE PAILLE

(francouzsky) Doslova ,,víno slámové,,. Komplexní sladké víno vyrobené z pozdně sbíraných hroznů uložených na slunci na slámových rohožích, kde vyschnou a scvrknou se.

VIN DE PAYS

Klasifikace zemského vína ve venkovském stylu, která je o jeden stupeň nad vin de table (víno stolní) a jeden stupeň pod VdQS.

VIN DE PRESSE

(francouzsky) Velmi tmavé, tříslovinové červené víno vylisované z rmutového klobouku poté, co byl odčerpán samotok.

VIN DE TABLE

(francouzsky) Doslova "víno stolní". Vin de table (francouzsky), Vino da tavola (italsky), Vino de mesa (španělsky). Tento výraz se používá k označování nejnižší úrovně vín ve Francii a na etiketách není povoleno uvádět ani odrůdu, ani oblast původu vínu. Víno pravděpodobně sestává z různých odrůd z několika oblastí, které bylo scelené ve velkém, za účelem získat víno konzistentního charakteru nebo bez něj, jak to zkrátka vyjde.

VIN GRIS

(francouzsky) Delikátní, bledá verze růžového vína.

VIN JAUNE

Toto je slavné "žluté víno" z oblasti Jura. Své jméno získalo podle medové zlaté barvy, která je výsledkem záměrné oxidace pod vrstvou floru podobného floru vznikajícího při výrobě vín Sherry. Víno je podobné vyzrálému Fino Sherry s tím rozdílem, že není dolihované.

VIN MOUSSEUX

(francouzsky) Tento výraz znamená doslova ,,šumivé víno‘‘ bez jakéhokoli údaje o kvalitě. Jelikož však všechna špičková vína ve Francii užívají jiných názvů, znamená tento termín ve všech případech levný produkt nízké kvality.

VIN NOUVEAU

(francouzsky) Tento výraz je synonymní s výrazem ,,vin primeur‘‘.

VIN ORDINAIRE

(francouzsky) Doslova "obyčejné víno". Tento výraz bývá nejčastěji používán k označení francouzských vin de table (stolních vín), i když může být použit ve smyslu zlehčujícím k označení vína z jakékoli země.

VIN PRIMEUR

(francouzsky) Mladé víno zhotovené ke konzumaci ve stejném roce, ve kterém bylo vyrobené. Beaujolais Primeur je oficiální označení nejslavnějšího vin primeur, exportní trhy však toto víno znají nejčastěji pod názvem Beaujolais Nouveau.

VÍNA ORGANICKÁ

Druhový výraz pro vína vyráběná s minimálním použitím oxidu siřičitého, z hroznů pěstovaných bez použití chemických hnojiv, pesticidů nebo herbicidů.

VÍNA PRO KAŽDODENNÍ KONZUMACI

Toto jsou levná, příjemná vína.

VÍNO AGRESIVNÍ

Opak vína jemného a hladkého.

VÍNO BEZVADNÉ

Výraz popisuje víno se všemi bezvadnými vlastnostmi svého typu a původu. Nemusí to však být nezbytně víno vzrušující.

VÍNO BOHATÉ

Vyvážená hojnost hroznové chuti a hloubky v chuti a na konci.

VÍNO BYLINNÉ

Charakteristika zelených listů nebo bílého rybízu, která bývá nejčastěji spojena s příliš vysokou bujností vzrůstu baldachýnu révy. Důsledkem mohou být nevyzrálé hrozny. Příčinou této charakteristiky však může být také příliš agresivní technologie extrakce použitá pro červená vína kvasící v nerezových kádích.

VÍNO ČISTÉ

Přímý, otevřený výraz používaný k popisu jakéhokoli vína prostého všech nežádoucích nebo nepřirozených spodních tónů aroma, chutě či vůně.

VINO DA TAVOLA

(italsky) Vin de table, stolní víno.

VINO DE MESA

(španělsky) Stolní víno, vin de table.

VÍNO DELIKÁTNÍ

Výraz popisuje mírné, nevtíravé charakteristiky, které dávají vínu šarm.

VÍNO DLOUHÉ

Víno, které má délku, je takové, jehož chuť ,,otálí‘‘ v ústech ještě dlouhou dobu po polknutí. Mají-li dvě vína stejnou chuť a Vy dáváte jednomu z nich přednost ale nevíte proč, je pravděpodobné, že dáváte přednost tomu s větší délkou.

VÍNO DOLIHOVANÉ

Dolihování čistým alkoholem (obvykle velmi silnou hroznovou pálenkou v rozsahu od 77 % do 98 %) se může provádět buď před kvašením (jak se to provádí ve firmách Ratafia de Champagne a Pineau des Charentes), během kvašení (jako Port a Muscat de Beaumes de Venise) nebo po kvašení (jako u vína Sherry)

VÍNO DRSNÉ NEBO HRUBÉ

Vztahuje se k vínům ,,nevypracovaným‘‘, která nemusí být nezbytně nepříjemná, nejsou však jemná.

VÍNO DRUHOVÉ

Popisuje víno, obvykle scelené ve všeobecné apelace.

VÍNO ELEGANTNÍ

Subjektivní výraz používaný pro označení vín, která mohou být také popsaná jako stylová nebo delikátní.

VÍNO HLADKÉ

Tento výraz znamená opak vína agresivního a je důraznější než víno zaoblené.

VÍNO HŘEJIVÉ

Výraz se vztahuje k červenému vínu s dobrým aroma a s vyšším obsahem alkoholu.

VÍNO JADRNÉ

Výraz často používaný pro vína odrůdy Riesling. Výstižně naznačuje živost, vitalitu a kyselost odrůdy.

VÍNO JEMNÉ

Výraz je zaměnitelný s vínem hladkým, i když se obvykle vztahuje k hroznovému podílu v chuti, zatímco termín hladký bývá častěji označením konce. Jemné víno je velmi žádoucí, výraz ,,extrémně jemné‘‘ však může být hanlivý, může totiž naznačovat, že víno je mdlé a nanicovaté.

VÍNO KLASICKÉ

Subjektivní výraz k vyjádření dojmu zřejmé kvality. Používá se k popisu vína, které nejen že přesně představuje vlastnosti svého typu a původu, ale také vlastní delikátnost a styl špičkového vína.

VÍNO KOMERČNÍ

Komerční víno se sceluje podle široce rozšířeného vzorce. V nejhorším případě může být nedráždivé a nebojovné, v nejlepších případech bude mát hroznovou chuť, bude celkem příjemné a nekomplikované.

VÍNO KOMPLETNÍ

Vztahuje se k vínu, které obsahuje vše (hroznovou chuť, třísloviny, kyselost, hloubku, délku, atd.) a které tedy vyvolává v ústech pocit uspokojení.

VÍNO KOŘENNÉ

Výraz ,,kořenné a kořenný‘‘ bývá jednak používán pro označení vlastnosti některých odrůd, jako je např. Gewürztraminer, jednak jako složka buketu nebo chuti, pravděpodobně získaná po zrání v láhvi po určité době, kterou víno zrálo v sudu.

VÍNO KOUŘOVÉ

(KOUŔOVÁ KOMPLEXNOST, KOUŔOVÝ DUB) Některé hrozny mají kouřový charakter (zejména odrůdy Syrah a Sauvignon blanc). Tento charakter může rovněž pocházet z dobře vypálených (toastovaných) dubových sudů, může však také poukazovat na nefiltrované víno. Někteří nadaní vinaři vína nesíří a někdy ani nefiltrují ve snaze zachovat jeho maximální charakter a vytvořit individuální a výrazné víno.

VÍNO KRÁTKÉ

Výraz se vztahuje na víno, které má sice dobrou vůni a výraznou chuť, je však na konci krátké, tzn. Že jeho chuť v ústech po polknutí rychle zmizí.

VÍNO LÉKOŘICOVÉ

Tato charakteristika bývá často zjišťována ve vínech z oblasti Monbazillac, může se však vyskytnout v jakémkoli bohatém sladkém víně. Poukazuje na koncentraci aroma z hroznů, které se spíše teplem scvrkly, než na víno z hroznů botrytických.

VÍNO LIMETOVÉ

Klasický charakter odrůd Sémillon a Riesling pěstovaných v mnoha oblastech Austrálie, což vysvětluje, proč se Sémillon z oblasti Hunter Halley prodával jako Hunter Riesling.

VÍNO MADERIZOVANÉ

Všechna vína Madeira jsou maderizovaná, tzn.jsou zvolna ohřívaná ve speciálně zkonstruovaných pecích zvaných estufagem a následně ochlazená. Tento proces je nežádoucí ve všech vínech s výjimkou vín středozemních, která jsou záměrně vyráběná ve stylu rancio. Jakékoli běžné, lehké, stolní víno, které je maderizované, bude často chybně popsáno jako zoxidované, existuje však výrazný rozdíl v příznacích : maderizovaná vína mají mdlejší vůni, vzácně s nádechem acetaldehydu jakéhokoli vína podobného Sherry a jsou zvětralejší chuti. Vína všech barev a stylů jsou schopná maderizace a pravděpodobná příčina je skladování na přímém slunci nebo přílišné ohřátí.

VÍNO MARMELÁDOVÉ

Výraz se všeobecně používá pro označení plných, bohatých a mimořádně příjemných červených vín s bohatou hroznovou chutí, i když poněkud postrádajících eleganci.

VÍNO MÁSLOVÉ

Toto označení se normálně vztahuje na bohatý, plný a pozitivně výtečný charakter nacházející se v bílých vínech zejména těch, která podstoupila jablečno-mléčné kvašení.

VÍNO MEDOVÉ

Mnohá vína se rozvinou do medového charakteru během stárnutí v láhvi, zejména vína sladká a hlavně pak vína mající alespoň částečný botrytický charakter. Avšak některá vína suchá mohou medový charakter získat také, čehož je nejklasičtějším příkladem vyzrálé víno Riesling.

VÍNO MIZERNÉ

Extrémní klasifikace vína špatně vyvinutého.

VÍNO NÁDHERNĚ STÁRNOUCÍ

Znamená víno, které si zachová svoji delikátnost i při dalším zrání a jehož delikátnost se tím ještě může zlepšit.

VÍNO NAKAŽENÉ ZÁTKOU

Výraz se vztahuje k penicilinové infekci uvnitř zátky, která vínu dodává nepříjemný zatuchlý charakter, který kazí jinak dobré víno. Výskyt dvou po sobě následujících infikovaných lahví bude velice nepravděpodobný, ale výzkumníci v tomto oboru objevili ,,korkově‘‘ páchnoucí složky, které nemají s korkem vůbec nic společného, takže výskyt celé ,,dávky‘‘ vína chutnající nebo páchnoucí po korku je za určitých okolností možný. Žádný obchodník s vínem by však taková vína neměl v žádném případě umístit do polic.

VÍNO NANICOVATÉ

Opak vína řízného. Výraz naznačuje, že víno postrádá kyselost a je v důsledku toho mdlé a krátké.

VÍNO NATAŽENÉ

Popisuje víno, které bylo zředěné nebo říznuté vodou (nebo výslovně špatným vínem), což je v oficiálních apelacích nezákonné. Může se však také vztahovat k vínu, které bylo vyrobené z révy z vinic, které byly obhospodařovány se záměrem dosáhnout vysoký výnos zeslabených plodů.

VÍNO NERVÓZNÍ

Subjektivní výraz obvykle vztahovaný k suchému bílému vínu, které je stálé a intenzivní, ne však dostatečně usazené.

VÍNO NESDÍLNÉ

Označuje víno zdrženlivé v chuti i vůni, hlavně pro svoje mládí, které se však dalším zráním může dobře rozvinout.

VINO NOVELLO

(italsky) Výraz je synonymní s ,,vin nouveau‘‘.

VÍNO NUDNÉ

1. Šumivé víno, které pozbylo svého perlení….

2. Výraz, který je zaměnitelný s výrazem víno nanicovaté, zejména jde-li o víno bez jakékoli kyselosti na konci.

VÍNO OPULENTNÍ

Výraz připomínající luxusní odrůdové aroma, velmi bohaté, které však v žádném případě nepůsobí neupraveně.

VÍNO OSTRÉ

Naznačuje kyselost, zatímco hořkost se vztahuje k tříslovinám a někdy k dalším přírodním látkám. Nevyzrálé víno může být hořké, ale pokud tento výraz používají profesionální degustátoři, výraz mají obvykle hanlivý smysl. Dobrá kyselost je obvykle popisována jako kyselost vyzrálá, která může učinit hroznovou chuť osvěživě říznou.

VÍNO NAPARFÉMOVANÉ

Příjemně vonící buket vína.

VÍNO PEPRNÉ

Termín používaný pro označování vín mladých, jejichž složky jsou dosud surové a nedosáhly dosud harmonické shody, někdy jsou ve vůni až odporné a pichlavé, výraz se také používá pro popis charakteristiky.

VÍNO PETROLEJOVÉ

Špičková vína odrůdy Riesling získá po určité době zrání v láhvi živý a řízný buket, který bývá nazýván petrolejovým. Tento charakter je určitým způsobem spřízněn s kořennými citrusovými vůněmi, avšak mnohé citronové a kořeněné vůně se vzájemně naprosto liší, kdežto petrolejový charakter Rieslingu je jedinečný a nezaměnitelný. Když velká vína odrůdy Riesling zrají, rozvíjí se i charakter medový a dává vínu klasickou, medově petrolejovou bohatost.

VÍNO PICHLAVÉ

Tento výraz popisuje víno se zbytkovým kysličníkem uhličitým, avšak s nižším obsahem, než se vyskytuje u vín lehce šumivých a označovaných jako pétillant. Může být žádoucí v některých svěžích vínech bílých a růžových, většinou je však tato vlastnost posuzována jako znak nežádoucího druhého kvašení červených vín, i když na druhé straně bývá tento efekt záměrně vytvářen v určitých vínech z Jižní Afriky.

VÍNO PIKANTNÍ

Výraz bývá obvykle aplikován na příjemná bílá vína, s pozitivní hroznovou chutí a kyselostí.

VÍNO PLNÉ

Tento výraz se obvykle vztahuje k tělu, tedy k vínu plnému v těle. Víno však může být v těle lehké, ale plné v aroma.

VÍNO PLNĚ VYKVAŠENÉ

Víno, kterému je umožněno úplně dokončit přirozený proces kvašení a tím vznikne víno naprosto suché.

VÍNO PODDAJNÉ

Popisuje víno, které se velmi příjemně pije, které však nemusí být nezbytně jemné, připomíná však nenucenost více, než jednoduché víno zaoblené. Takové víno sedacím zráním a tříslovinami stane poddajným.

VÍNO PŘEPYCHOVÉ

Výraz téměř synonymní s vínem smyslným, i když častěji používaný pro horoucí, sladké, bílé víno než svěží bohaté červené.

VÍNO PŘÍMÉ

Označuje víno, jehož přitažlivé, jednoduché a bezprostředně identifikovatelné vlastnosti oněm říkají vše. Mělo by být ihned z počátku zajímavé, ale dále se již nerozvíjí a poslední sklenice nám o jeho vlastnostech nepoví více, než ta první.

VÍNO PŘIPÁLENÉ

Týká se vín s vysokým obsahem alkoholu, která poskytují smyslový vjem hroznů sklízených buď za velkého horka, nebo hroznů pocházejících ze země s horkým klimatem, nebo z klasické vinařské oblasti postižené úmorně horkým rokem. Tato charakteristika může být do určité míry upravována následujícími metodami : časnou sklizní, noční sklizní, rychlou dopravou do lisovny a moderními metodami kvašení za studena.

VÍNO PŘÍSTUPNÉ

Tím je míněno víno, kterému lze snadno porozumět, bez výrazných bariér tříslovin, kyselosti nebo nerozvinutého extraktu, který by zabraňoval příjemnému prožitku z pití. Tento termín se často používá pro mladá vína špičkové kvality, která se nepochybně stárnutím zlepší, ale jejichž třísloviny jsou poddajné a tedy přístupné.

VÍNO ROBUSTNÍ

Mírnější forma pro víno agresivní, která často bývá aplikovaná na vyzrálý produkt, víno je robustní přirozeně, spíše než agresivní pro své mládí.

VÍNO ŘÍZNÉ

Čisté víno, s dobrou kyselostí na konci, vytvářející osvěžující, ryzí chuť.

VÍNO SNADNÉ

Tento výraz je synonymní s výrazem víno přístupné, pravděpodobně však naznačuje,že jde o víno levnější, za svou cenu však hodnotné, zatímco víno přístupné bývá víno kvalitnější.

VÍNO SOLIDNÍ

Tento výraz je možno zaměnit výrazem víno stálé.

VÍNO STOLNÍ

Výraz, který často naznačuje, že víno je skromné, snad dokonce i horší kvality, protože je to doslovný překlad francouzského výrazu ,,vin de table‘‘, což je právě nejnižší stupeň klasifikace francouzských vín. Nicméně to není nezbytně pohrdlivý výraz, protože může být rovněž použit k rozlišení mezi lehkým a dolihovaným vínem.

VÍNO STROHÉ

Výraz se používá k popisu vín, která postrádají hroznovou chuť a ve kterých převládá drsná kyselost a nebo třísloviny.

VÍNO STYLOVÉ

Tento termín popisuje víno vlastnící všechny subjektivní kvality, jako jsou šarm, elegance a delikátnost. Víno může mít ,,styl‘‘ nějaké určité oblasti nebo nějakého typu, ale buď tedy stylové je, nebo není. Tento výraz odolává jakékoli definici.

VÍNO SUBTILNÍ

I když by tento výraz měl popisovat výraznou charakteristiku, není tomu tak a bývá často zneužíván vinařskými snoby nebo podvodníky, kteří negustují víno známé, slavné značky o kterém vědí, že by mělo být mimořádné. Nemohou však nic mimořádného rozpoznat a musí pro své vyjádření použít nejednoznačný výraz.

VÍNO SVĚŽÍ

Popisuje vína, která jsou čistá a navíc v mládí živá.

VÍNO ŠTĚDRÉ

Víno štědré hroznovou chutí doslova plýtvá, zatímco víno, které tuto vlastnost nemá, hroznovou chuť buď úplně postrádá nebo jí má méně a navíc má ještě pravděpodobně přebytek tříslovin. Všechna vína by však alespoň nějaký stupeň štědrosti mít měla.

VÍNO TENKÉ

Víno postrádající tělo, hroznovou chuť a další vlastnosti.

VÍNO TRÁVOVÉ

Výraz se často používá hlavně k popisu vín odrůd Gewürztraminer, Scheurebe a Sauvignon a měl by znázorňovat trávový typ hroznové chuti.

VÍNO TRPKÉ

Týká se výrazné kyselosti mezi vínem ostrým a pikantním.

VÍNO TVRDÉ

Naznačuje určitou střízlivost, často v důsledku nadbytku tříslovin a kyselosti.

VÍNO TYPICKÉ

Typické víno je takové, které přesně odpovídá své odrůdě a půdě, na které byly hrozny vypěstovány.

VÍNO ULEŽELÉ

Popisuje víno zaoblené, které je blízko svého vrcholu zralosti.

VÍNO UPŘÍMNÉ

Vztahuje se k jakémukoli vínu, obvykle však k takovému, které má slušnou základní kvalitu. Upřímné znamená, že odpovídá charakteru a je typické pro svůj typ a původ. Výraz také naznačuje, že víno nevykazuje žádné známky toho, že by bylo nějakým nezákonným způsobem zaneřáděno. Použití výrazu upřímné je nicméně způsob označení vína nižší ceny než vína nějaké mimořádné a pamětihodné kvality.

VÍNO UZAVŘENÉ

Vztahuje se k chuti nebo vůni vína, které se neotevřelo nebo nevykazuje žádný výrazný charakter. Naznačuje však, že víno své kvality má, ty však zůstávají ,,skryté‘‘ a mohly by se otevřít jakmile se víno rozvine v láhvi.

VÍNO V JIŽNÍM STYLU

Tento výraz zahrnuje zjevné charakteristiky vína ze slunného jihu Francie. Pro vína červená bývá lichotivá základní úroveň, naznačující plná aromatická vína s peprným charakterem. Pro bílá však hodnocení spíše zlehčující, naznačující víno nanicovaté, s příliš vysokým obsahem alkoholu, nízkou kyselostí a svěžestí.

VÍNO VÁHAVÉ

Běžně používaný výraz o konci vína – následná chuť, která v ústech doslova otálí.

VÍNO ZAOBLENÉ

Víno, které má všechny své ,,hrany‘‘, tzn. třísloviny, kyselost a extrakt zaoblené, např. zráním v láhvi.

VÍNO ZELENÉ

Mladé a tvrdé, jako např. Vinho Verde. Výraz může mít buď výraz pohrdlivý, zlehčující nebo jednoduše popisuje mladé víno, které by se mělo značně zlepšit.

VÍNO ZEMITÉ

Výraz popisuje suchý dojem v ústech. Některá vína mohou být svojí zemitostí příjemná, vína nejvyšší kvality by však měla být čistá. Je-li víno příliš zemité, bývá to obvykle způsobeno převažujícím množstvím geosminu, který se může přirozeně v hroznech vyskytnout,je-li ho však více, může dodat vínu korkovou příchuť.

VÍNO ZRAJÍCÍ VE DŘEVĚ

Tento výraz označuje za normálních okolností víno, které zrálo v novém dobovém sudu.

VÍNO ZŘETELNÉ, CHARAKTERISTICKÉ

Tento výraz popisuje víno s pozitivním charakterem. Všechna špičková vína jsou do určité míry zřetelná, ne však všechna zřetelná vína jsou špičková.

VÍNO ŽENSKÉ

Subjektivní výraz používaný k označení vína s převahou delikátních přitažlivých vlastností nad váhou a sílou. Označuje víno překvapující krásy, půvabu a delikátností s hedvábnou strukturou a vybraným stylem.

VÍNO ŽIVÉ

Hroznová chuť v některých vínech může být tak svěží, vyzrálá a výrazná, že rychle poskytne živý vjem o celkovém charakteru vína v ústech.

VÍNO KE ,,ŽVÝKÁNÍ‘‘

Extrémní kvalifikace vína jadrného.

VINAŘSTVÍ

Vinařství zahrnuje zpracování hroznů, drtí, rmutů nebo vína povolenými technologickými postupy na víno optimální kvality, které může být po odpovídajícím zatřídění a označení uvedeno do oběhu. Vinař je pěstitelem révy a současně i výrobcem vína, nebo jenom výrobcem vína v případě, že nakupuje hrozny od vinohradníka a zabývá se pouze jejich zpracováním.

VINICE

Vinicí se rozumí pozemek, případně pozemky, jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů osázený trvalým porostem révy, jemuž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský přidělil na základě písemné žádosti registrační číslo pozemku. Někdy se rozeznává pojmenování vinice pro pozemek na rovině a vinohrad pro pozemek na svahu.

VINIČNÍ TRAŤ

Viniční trať je soubor pozemků nebo částí pozemků tvořících souvislý celek, které splňují předpoklady pro pěstování révy vinné z hlediska zeměpisné polohy, svažitosti, délky oslunění a půdně-klimatických podmínek.

VINIFIKACE

Vinifikace se označuje proces výroby vína. Proces zpracování menších množství hroznů z pokusných parcel nebo jednotlivých keřů na víno nazýváme mikrovinifikací.

VINNÉ KALY

Vinné kaly jsou pevné usazeniny v nádobách po kvašení nebo školení vín a oddělené součásti po filtraci či odstředění vína.

VITIS VINIFERA

Druh zahrnující všechny odrůdy révy poskytující klasické vinařské hrozny.

VOLNÁ SÍRA

Aktivní prvek oxidu siřičitého ve víně. Je produkován volnou sírou kombinovanou s molekulami kyslíky.

VQPRD

(francouzsky) Všeobecná zkratka pro ,,vin de qualité produit dans une région délimitée.

VR

(portugalsky) Zkratka pro ,,vinho regional‘‘ v portugalském apelačním systému. Klasifikace VR může být srovnána s regionální kategorií ,,vin de pays‘‘ ve Francii.

VRCHOL

Tzv. vrchol, resp. Vyvrcholení zrání vína. Konzumenti, kteří mají radši vína svěžejší a říznější budou dávat přednost vrcholu dřívějšímu (u stejného vína) než konzumenti, kteří mají radši vína vyzrálejší.

VŮNĚ PODOBNÁ SHERRY

Tento výraz se vztahuje k vůni vína v pokročilém stadiu oxidace, která je nežádoucí u vín nedolihovaných a s nízkým obsahem alkoholu. Vůně je zapříčiněná nadměrnou přítomností acetaldehydu.

VÝNOS, ÚRODA

Množství hroznů vyprodukovaných z dané oblasti či pozemku . Vinaři v Evropě měří výnosy v hektolitrech na hektar čímž uvádějí, kolik moštu vylisovali z hroznů sklizených na určité rozloze. To je v pořádku tehdy, je-li objem moštu, který lze z hroznů vylisovat, kontrolován apelačním systémem evropského typu ale v Novém světě, kde se takový systém vyskytuje zřídka, mají vinaři sklon uvádět výnos v tunách na akr. Pokoušet se o přesné přepočty výnosů za účelem jejich porovnání může být obtížné, zejména po nějaké náročné degustační akci, kdy se dokonce i váha tuny nebo skutečný obsah galonu může stát prchavým pojmem. To je právě příčina toho, proč já pro hrubé přepočty násobím tuny resp. dělím hektolitry dvaceti, abych mohl převádět jedno na druhé. Je to skutečně taková praktická zásada, jakési pravidlo získané zkušenostmi, vycházející z průměrných hodnot extraktu v Kalifornii a v Austrálii. Postupujeme však obezřetně, protože bílá vína mohou z vyšších výnosů profitovat více než vína červená ( i když vína sladká by měla mít nejnižší výnosy ze všech) a vína šumivá mohou mít z relativně vysokých výnosů prospěch. Jako příklad uvádím výnosy známých oblastí: Sauternes 25 hl/ha, Bordeaux 50 hl/ha, Champagne 80 hl/ha .

VYSOKÁ HUSTOTA RÉVY

Réva pěstovaná v menším sponu obstojí v konkurenci s každou jinou révou pokud jde o produkci hroznů vyšší kvality. Réva má však horší vzrůst než réva pěstovaná ve sponu větším.

VYVÁŽENOST

Vztahuje se k harmonickým vztahům mezi kyselinami, alkoholem, hroznovou chutí, tříslovinami a dalšími přirozenými prvky. Máte-li dvě podobná vína ale Vy se s konečnou platností pro jedno rozhodnete, bude jeho vyváženost pravděpodobně jedním ze dvou rozhodujících faktorů (ten druhý bude délka).

VYZINA

Plovací měchýře ryb vyzy a jesetera poskytují po náležité úpravě výborný čiřicí prostředek pro zakalená vína s nízkým obsahem tříslovin. Jeho přednost spočívá kromě jiného i v tom, že ho lze užívat i při nízké teplotě vína, kdy jiná čiřidla neúčinkují.

VYZRÁLÁ KYSELOST

Hlavní kyselinová složka ve vyzrálých hroznech (kyselina vinná) chutná svěže a hroznově, dokonce i ve větším množství, zatímco hlavní kyselost v nevyzrálých hroznech (kyselina jablečná) chutná tvrdě a nepříjemně.