Champagne

Žádná jiná vinařská oblast nemůže popřít právo oblasti Champagne na výrobu největších šumivých vín na světě, protože žádná jiná oblast se nepodobá této vinařské soumračné oblasti, kde réva musí každoročně úporně bojovat o to, aby vůbec dozrála. Aby bylo možno vyrobit skutečně velké šumivé víno v klasickém smyslu termínu brut, musí být hrozny sbírány při určité rovnováze zralosti, úrovně extraktu a kyselosti, které může být dosaženo pouze po značně vleklém a prodlužovaném procesu zrání, ke kterému dochází tehdy, pěstuje-li se réva na samém rozhraní mezi úspěchem a krachem. Terroir oblasti Champagne zahrnující chladné, někdy vysloveně špatné, severské klima a na vápenec bohatou, křídovitou půdu, je klíčem ke skutečné nadřazenosti vína přesto, že kdyby podobná oblast byla objevena dnes, moderní vinařští odborníci by ji rychle odmítli jako nevhodnou pro vinohradnictví a jako takovou pro vinařství ekonomicky nedobrou.

PĚT HLAVNÍCH DISTRIKTŮ
: v oblasti Champagne existuje pět hlavních distriktů a každý vyrábí četná základní vína, která se zřetelně liší jak v rámci regionu, tak i mezi regiony. Jsou-li tato vína míchána v různých poměrech, je vyrobeno mnoho rozdílných stylů. Nejlepší způsob, jak ohodnotit regionální vlivy, ja najít pěstitele i výrobce šampaňského v jednom.

MONTAGNE DE REIMS - vinice severní montagne jsou orientované na sever a hrozny by na nich nevyzrály, nebýt skutečnosti, že montagne je samostatný útvar, který umožňuje mrazivému nočnímu vzduchu sklouznout po svazích dolů do roviny, aby byl nahrazen teplejším vzduchem z termální zóny, která se vytváří nad oblastí montagne během dne. Vinice zde všeobecně poskytují temněji zbarvená vína plnější v těle než vína z jižnějších částí montagne, která zase často mávají hlubší chuť, aromatičtější charakter a větší delikátnost.

Primární odrůdy révy
: Pinot noir

Nejlepší vesnice :
Ambonnay, Aÿ-Champagne, Bouzy, Vezrenay,

Verzy COTE DES BLANCS - jméno této oblasti je odvozené od jejího téměř výlučného pěstování bílých hroznů Chardonnay. Vína vyráběná z těchto hroznů se stala nejvyhledávanějšími v celé oblasti Champagne. Přispívají finesou a delikátností, navíc vyzrávají do nepřekonatelně intenzivního aromatu.

Primární odrůdy révy :
Chardonnay

Nejlepší vesnice :
Cramant, Avize, le Mesnil-sur-Oger

VALLÉE DE LA MARNE - v zásadě příjemné k pití, rané s hroznovou chutí, vyráběné s extrémně vysokým podílem odrůdy Pinot meunier, která se pěstuje na vinicích umístěných v mrazových kotlinách, pro její pozdní pučení pupenů a časné zrání.

Primární odrůdy révy :
Pinot meunier (u nás nazývaný : ''mlynářka'')

Nejlepší vesnice :
Mareuil-sur-Aÿ (pro Pinot noir), Dizy & Hautvillers (pro Pinot noir i Pinot meunuer), Cumiéres, Leuvrigny a St. Gemme (pro Pinot meunier)

AUBE - v této jižnější části Champagne, která je blíže oblasti Chablis než klasickým vinicím v Marne, se vyrábí vyzrálá vína s hroznovou chutí. Styl vín je čistší a lepší v kvalitě než styl vín z vnějších oblastí Vallée de la Marne kolem Chateau-Trierry.

Primární odrůdy révy :
Pinot noir

Nejlepší vesnice :
Les Riceys

COTE DE SÉZANNE - Sézannais je rychle se rozvíjející oblast 16 km jihozápadně od Cote des Blancs. Stejně jako jeho soused dává tato oblast přednost odrůdě Chardonnay, ale její vína mají více hroznové chuti, avšak méně delikátnosti než vína z Cote des Blancs a mohou být i dosti exotická a pižmová. Tato vína jsou ideální pro osoby, které mají požitek z šumivých vín z Nového světa pro potíže s klasičtějším stylem oblasti Champagne.

Primární odrůdy révy :
Chardonnay

Nejlepší vesnice :
Bethon, Villenauxe-la-Grande

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CHUŤ A KVALITU :

UMÍSTĚNÍ : Tato nejsevernější ze všech AOC vinařských oblastí Francie leží asi 145 km severovýchodně od Paříže a od Belgie je oddělena pahorky Ardenského lesa. Čtyři pětiny oblasti leží v kraji Marne, zbytek je roztroušen kolem Aube, Aisne, Seine et Marne a Haute Marne.

PODNEBÍ : Toto chladné a vlhké severské podnebí je z velké části ovlivněno Atlantikem, který má chladící účinek v létě a činí tuto oblast všeobecně proměnlivější. Umístění na severním okraji vinařského pásu napíná dobu cyklu zrání révy k jejímu samotnému limitu, čímž se na jaře a na podzim hlavním problémem stává mráz.

POLOHA : Vinice jsou vysázené na mírných svazích orientovaných k východu a jihovýchodu oblasti Cote des Blancs v nadmořské výšce 120 až 200 m. Na svazích a planině oblasti Montagbe de Reims se réva pěstuje ve výškách podobným výškám v oblasti Cote. Nejlepší údolní vinice se rozkládají v chráněných lokalitách na pravém břehu řeky Marne.

PŮDA : Vinice v oblastech Cote des Blancs, Montagne de Reims, údolí Marny a Cote se Sézanne jsou všechny situované na pórovitých křídových podložích silných až 300 m, která jsou pokryta tenkou vrstvou nánosu sestávající z písku, lignitu, slínu, hlíny, jílu a křídové drti v různých poměrech. Čistá bílá křída v půdě Champagne výborně odvádí přebytečnou vodu, přesto však ponechává révě dostatek vláhy k přežití období sucha. Vysoký aktivní obsah vápníku trvale podporuje révu k produkci hroznů, které mají relativně vysoký obsah kyselosti, když vyzrají.

VINAŘSTVÍ A ZPRACOVÁNÍ VÍNA :
Mechanizovaný sběr není povolen, a většina hroznů se stále lisuje za použití tradičních šampaňských vertikálních lisů nebo tzv. pressoir coquard. Zvyšuje se používání kádí či nádrží z nerezové oceli s teplotně řízenými podmínkami pro prvotní kvašení, ale několik málo firem a mnozí pěstitelé nechávají dosud kvasit část svých vín v sudech. Druhotné kvašení uděluje vínům jejich perlení a vždy probíhá v lahvích, ve kterých je potom i prodáváno.

PRIMÁRNÍ ODRŮDY RÉVY : Chardonnay, Pinot noir a Pinot meunier

SEKUNDÁRNÍ ODRŮDY RÉVY : Arbanne, Petit meslier a Pinot blanc vrai

ZÁTKY PRO ŠAMPAŇSKÉ :

1. KORUNKOVÝ UZÁVĚR - se používá k zapečetění láhve během druhotného kvašení

2. PLASTOVÁ NÁDOBKA - v té se hromadí sediment po úspěšné remuage (viz.odborný slovník)

3. VÁLCOVITÁ ZÁTKA - před vložením do láhve

4. ZÁTKA S HŘIBOVITÉHO TVARU - vznikne při naražení zátky do mladého šampaňského

5. Zátka z déle zrajícího šampaňského, která se v průběhu zrání smrštila a narovnala

TABULKA SLADKOSTI :
Sladkost šampaňského může být přesně udána obsahem jeho zbytkového cukru, který se měří v gramech na litr. Aplikovaný procentuální obsah dávky expedičního likéru, který uvádějí některé příručky, není přesný ukazatel, protože sladkost likéru přidávaného do vlastní dávky kolísá. zákonem stanovený obsah je následující.....

BRUT NATURE - 0 až 3 gramy na litr ( Absolutně suché)

EXTRA BRUT - 0 až 6 gramů na litr ( Zcela suché)

BRUT - 0 až 15 gramů na litr ( Suché až velmi suché, nikdy však strohé)

EXTRA SEC nebo EXTRA DRY - 12 - 20 gramů na litr ( Chybné pojmenování - suché až středně suché)

SEC nebo DRY - 17 až 35 gramů na litr ( Značně chybné pojmenování - středně až středně sladké)

DEMI-SEC nebo RICH - 35 až 50 gramů na litr ( Rozhodně sladké, ne však skutečná sladkost dezertního vína)

DOUX - více než 50 gramů na litr ( Velmi sladké, tento styl byl oblíben Cary, obchodně se již dlouho nevyrábí)