Chateau Prieuré Lichine

APPELLATION : Margaux

CÉPAGES (odrůdy rév) : 54% Cabernet sauvignon, 39% Merlot, 2% Cabernet franc, 5% Petit verdot

4. třída Cru Classé

Dnes již zesnulý Alexis Lichine koupil v roce 1951 Chateau Prieuré a připojil k němu své jméno. V rámci rozvoje malé neperspektivní vinice koupil pozemky vinic různých cen od statků jako Palmer, Kirwan, Giscours, Boyd-Cantenac, Brane Cantenac a Durfort Vivens - celkem nějakých 60 hektarů. Složená kompozitní klasifikace musí být určitě vyšší než oficiální status - vína tedy určitě jsou. Lichinův syn Sacha provozoval statek do roku 1999, kdy ho prodal současným majitelům, rodině Ballandových.

CHARAKTERISTIKA VÍN:

Vína zrají v soudcích 19 měsíců, obměna se provádí v rozsahu jedné třetiny.

Víno je dobře zbarvené, plné, s bohatým švestkovým aromatem, s dobrou ovocnou chutí černého rybízu podpořenou poddajnými tříslovinami a nádechem vanilky a dubu.

ARCHIVACE : 12 - 20 let

DRUHÉ VÍNO : Chateau De Clairefont

HISTORIE CHATEAU PRIEURÉ LICHINE :

Zdá se, že některá místa mají svůj osud danný již od pradávna. Stejně jako muži a ženy, o nichž se říká, že je doprovází šťastná hvězda, odolávají i některé usedlosti ranám osudu a opakovaně vstávají z vlastního popela. Jednou z nich je i Chateau Prieuré Lichine -   přežilo revoluční znárodňování, choroby révy i smrt svého velkého dobrodince a každá následující zkouška je jen opětovně posílila. O cantenackém převorství, jež v šestnáctém století založili mniši z opatství ve Vertheuil, se toho ví jen málo. Je však známo, že víno, které zdejší mniši v oněch dobách vyráběli, mělo velice dobrou pověst a že přebytky, které prodávali na trhu, sloužily jako standard pro všechna vína v oblasti. Jinými slovy, převorství získalo pověst výrobce kvalitního vína dávno předtím, než propadlo státu - v ten okamžik se jediným důvodem jeho existence staly právě vinohrady.

Proměny Chateau Le Prieuré jak se usedlost jmenovala v době klasifikace vín v roce 1855, by samo vydalo na fascinující vyprávění. Zastiňuje je však příběh, který začíná v roce 1951. Tehdy usedlost zakoupil muž, který musel být rozhodně tím nejokázalejším člověkem, jenž byl kdy s převorstvím spojen - Alexis Lichine. Tento mladý obchodník s vínem, který se narodil v rodině ruských emigrantů v USA, v sobě záhy objevil vášeň pro vína Grand Cru a rozhodl se pozvednout víno ve veřejném povědomí na stejnou úrověň, jaké se těšily jiné obecně uznávané kulturní hodnoty, například malba a hudba. Prorok modernosti, kterého newyorský tisk překřtil na ,,papeže vín'', nejenže své americké spoluobčany seznámil se světem francouzských vín, on také samotným Francouzům (počínaje starousedlíky v oblasti Bordeaux) odhalil úžasný potenciál jejich enologických pokladů.

Roku 1953 bylo Chateau Prieuré Cantenac oficiálně přejmenováno na Prieuré Lichine. Následovala řada změn, především však nákupy pozemků řazených mezi první tři premier cru. Díky tomu se rozloha usedlosti postupně ohromně zvětšila. Nešlo však o souvislý celek, ale o řadu menších poloh. Během tří desetiletí se celková plocha vinic rozrostla z jedenácti na více než šedesát hektarů. Jeho zkušenosti, jakožto vinaře i důvěrná znalost výroby vína byly ohromující. Pověst ,,nového'' grand cru díky tomu rychle vyletěla vysoko nad původní zařazení. Zbytek zařídila Lichineho výmluvnost, dobrý vztah k veřejnosti a pohostinnost ve velkém stylu, kritici píšící o víně mu brzy zobali z ruky. Každá mince však má i svůj rub. Když Alexis Lichine odešel roku 1989 ze scény, byl pohřben na jednom z nejkrásnějších míst nemovitosti, nedaleko železniční tratě. Náhlá prázdnota jeho absence nevěstila nic dobrého do budoucnosti. Jeho syn Sascha se však statečně chopil kormidla usedlosti a převzal politiku vysokých výnosů, jež byla v té době značně kritizována, která však byla po zvážení všech pro i proti omluvitelná.

O deset let později Sascha tento klenot v majetku svého otce prodal skupině Ballande. Přestože noví vlastníci usedlosti nebyli se světem Médoku příliž obeznámeni, prokázali schopnosti, jež vedly k dalšímu obrození (nad Prieuré Lichine stále září šťastná hvězda). Nový tým pověřený vedením vinařství se ihned vzdal představy velkých výnosů a rychlého zisku a místo toho se soutředil na silný základní potenciál vinic. To znamenalo návrat k jednomu z výchozích předpokladů vzniku vynikajícího vína a Prieuré Lichine znovu získalo na důvěryhodnosti. Direktivy nového vedení jasně stanovily, že je třeba obnovit tradiční způsob pěstování révy, eleganci i jemnou komplexnost skvělých vín. První prioritou byla úprava metod výroby vína, na druhém místě byla pečlivá pozornost ,,surovině'', tedy samotné révě. Taková byla cena za návrat Chateau Prieuré Lichine na vrchol apelace Margaux.